Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Referendum o Evropské unii

13. 09. 2015 19:32:57
Má být všelidové referendum o Evropské unii z roku 2003 jen jednorázovým rozhodnutím pouhé jedné generace? Proč se nemůžeme vyjádřit nyní?

Píše se rok 1996 a vláda České republiky projevuje zájem vstoupit do Evropské unie s vidinou prospěšné integrace a politické stability. Vláda v čele s nynějším euroskeptikem Václavem Klausem sepsala memorandum, ve které jsou uvedeny všechny důvody, proč by právě naše země měla být součástí velké unie. Nyní se přesuneme o 7 let vpřed do roku 2003, konkrétně do dnů s datem 13. a 14. června. Tyto dny se konalo lidové referendum o vstupu do Evropské unie. Několik měsíců před tímto termínem jsme mohli na ulicích zahlédnout billboardy s věčně usměvavým premiérem Vladimírem Špidlou, který nám spolu s ČSSD doporučoval hlasovat kladně. Absurdním faktem zůstává, že tyto optimistické billboardy byly zaplaceny z peněz daňových poplatníků, takže si právoplatní voliči platili propagaci EU z vlastních kapes bez ohledu na to, jak hlasovali. Po období kontroverzní Opoziční smlouvy, kdy si tehdejší předseda sociálních demokratů Miloš Zeman a předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus rozdělili koryta, svým voličům poděkovali a na 4 roky zavřeli dveře. Vláda tzv. Opoziční smlouvy, za které korupční skandály dosáhly výsostných výšin, naprosto znechutila občanům republiky jakkoliv se dále podílet na tomto předem domluveném divadélku. Důkazem je i 55% účast na referendu o evropské integraci. Z této něco málo nadpoloviční účasti oprávněných voličů rozhodlo 77,3 % pro vstup České republiky do Evropské unie. I přes 28 ústavních stížností se Česká republika stala 1. května 2004 její součástí.

Už první československý prezident Tomáš G. Masaryk vyjádřil ve své době dosti utopickou myšlenku celoevropské federace vytvořené na výhodné spolupráci všech evropských zemí, kde militarismus, slepý nacionalismus a šovinismus nahradí humanita, solidarita a demokracie. I přes napětí studené války se začaly formovat zárodky této nádherné myšlenky už v Schumanově deklaraci z roku 1950. Podle této myšlenky měla vzniknout mezinárodní organizace dohlížející na ocelářský a uhelný průmysl, aby se zamezilo další zničující válce v Evropě. Ne náhodou tuto deklaraci dnešní Evropská unie považují za základní stavební kámen celé organizace. A právě v tomto zárodku se objevila jediná jasná myšlenka a cíl celé unie - zabránit válkám na evropském kontinentu. A to přeci zní vzhledem k minulosti opravdu dobře.

Za poslední roky jsme však svědky postupné centralizace, kdy pravomoc svrchovaných zemí přechází do Bruselu. A při tom se člověk ptá, k čemu je to vlastně dobré, jestli má produkt právo nosit název Pomazánkové máslo či nikoliv. A co víc, centralizovaný systém je snadno zkorumpovatelný - je snadné zkorumpovat pár elitářů vymýšlející pravidla hry, než politika ve všech členských zemích. Ovšem nejžhavější tématem v souvislosti s Evropskou unií je začleňování ilegálních emigrantů do všech členských zemí pomocí nesmyslných kvót. Tyto kvóty možná přerozdělí nekontrolovatelnou vlnu ekonomických emigrantů (ekonomický emigrant jako cíl své cesty sleduje zlepšení svého živobytí v bohatých zemích, válečný emigrant má za cíl dostat se do nejbližší bezpečné země, což spousta z nich tak nějak neplní), ale nezabrání jim v tom, aby si za cíl své cesty nakonec nezvolili například Německo. A tady máme jasný příklad tzv. ekonomického migranta, který se šťastně nezastaví v jakékoliv válkou nezmítané zemi, nýbrž fanaticky pokračuje směrem k výhodnějším zítřkům. A tak mi nějak uniká, co vlastně ony kvóty řeší? Uprchlickou krizi rozhodně ne! Ať se snažím sebevíce, nevidím snahu Bruselu tento problém řešit. Jediné co vidím je, jak se EU pře s ostatními státy o kvótách, které neřeší vůbec nic a znovu jsme u absurdity naprosto zcestného nařízení ohledně Pomazánkového másla - kdy se řeší blbosti namísto zmapování určitého problému a jeho následného řešení.

Ale abych se vrátil k jádru problému. V roce 2003 čeští občané "rozhodli" o vstupu naší země do Evropské unie a já se ptám: Já jako člověk, který tehdy neměl voličské právo, nemám snad k tomuto problému co říci? A co za 30 až 40 let? Bude slyšet hlas těch, kteří se před 13 lety neměli možnost ať kvůli svému věku (nedosažení 18 let) nebo jinému problému vyjádřit? Proč by mělo kladné referendum o evropské integraci, kterého se účastnila určitá generace, platit i desítky let ve společnosti, kde nová generace tuto možnost nedostala? Ať už by ono referendum o setrvání v Evropské unii dopadlo jakkoliv, mají všichni právoplatní voliči plné právo po určité době opět zamíchat kartami.

Proč tuto možnost nemáme a musíme trpět onu iluzi nedotknutelného a neomylného spasitele trůnícího v Bruselu?

Autor: Richard Hotový | neděle 13.9.2015 19:32 | karma článku: 31.16 | přečteno: 984x

Další články blogera

Richard Hotový

CZEXIT není konec

Poslední dobou objevují mýty ohledně toho, jaká apokalypsa by nastala, kdyby Česká republika opustila Evropskou unii. Přijdeme o volný pohyb osob, zboží, kapitálu, služeb společně a vojenskou spolupráci s ostatními státy? NE

9.7.2016 v 12:49 | Karma článku: 29.53 | Přečteno: 800 | Diskuse

Richard Hotový

BREXIT aneb veliké vítězství demokracie

Den 24. června se zapíše do dějin Spojeného království, jako den nezávislosti na Evropské unii. Pro Británii je tohle zásadní krok a jen čas rozhodne o tom, zda to byl krok správný či špatný. Osobně věřím, že to byl krok kupředu

24.6.2016 v 15:21 | Karma článku: 28.99 | Přečteno: 689 | Diskuse

Richard Hotový

Evropská unie je slabinou Evropy

Evropská unie má v plánu zaplatit africkým zemím a státům Předního východu až 63 miliard eur. To je odpověď evropských reprezentantů na širokou migrační krizi.

8.6.2016 v 20:32 | Karma článku: 36.07 | Přečteno: 1094 | Diskuse

Richard Hotový

Migranti jako užitečné ovečky

Opravdu to naše evropské elity myslí upřímně nebo jde zase jen o čistě pragmatický tah pro vyživení vlastních zájmů?

17.4.2016 v 20:10 | Karma článku: 28.82 | Přečteno: 1405 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Až vás někdo naštve, pošlete ho do... Liberce!

Tak ji dovezli. Je šedivá, smrdí novotou a umožňuje přežít vlhká rána plná kočičího štrachání, houpání vozu a ranních mlh. Jediný, kdo přežívá zdánlivé nepohodlí, je magorná žena, která smrdí kouřem všech zapálených ohňů.

22.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Olga Pavlíková

Žasnu: nařízení EU o platech politiků má smysl,

ale naše skvělá vláda ho skrečuje. O čem jiném takové nařízení může být než o výplatách našich vykutálených politiků.

22.8.2017 v 11:30 | Karma článku: 27.04 | Přečteno: 768 | Diskuse

Jan Bartošek

Nepřípustná „presumpce viny“!

Trestní řád České republiky je založen na presumpci neviny. Osobě, zjednodušeně řečeno, které není prokázána vina, nemůže být vyměřen trest! Analogicky by tato zásada měla platit i pro konání jiných státních orgánů.

22.8.2017 v 10:29 | Karma článku: 19.84 | Přečteno: 592 | Diskuse

Helena Vlachová

Je mi líto

Je mi líto všech domů, do nichž se nastěhovali vandalové, lidé, kteří si neváží ničeho a vše jen ničí...

22.8.2017 v 6:33 | Karma článku: 22.95 | Přečteno: 461 | Diskuse

Milan Radek

Dozvuky 21. srpna a proč si za něj tak trochu můžeme sami, tak to neopakujme

Začalo to před WW2, Hitler už nebyl k smíchu, a my se buď rafali se sousedy o Těšínsko, co se dělo v Německu se nás netýkalo, jiní chytračili a mysleli že s Ádou jim bude lépe, po WW2 jsme nechali Marshallův plán plavat abysme

22.8.2017 v 1:17 | Karma článku: 26.40 | Přečteno: 573 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1274

Jmenuji se Richard Hotový a jsem začínajícím studentem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně obor Religionistika. Mezi mé záliby patří převážně filozofie, náboženství a politika. Jsem zastánce alternativní politické formy vlády zvané přímá demokracie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.