Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spasitel jménem Turecko

5. 12. 2015 23:05:47
V poslední době hraje Turecko zajímavou roli v boji proti teroristické skupině nazývající se Islámský stát. Jaká role to vlastně je?

Vzhledem k tomu, jak složitý konflikt probíhá touto dobou a už posledních pár let na Blízkém východě v Sýrii a Iráku, vyvstávají debaty o tom, jakou roli v tomto konfliktu hrají světové mocnosti i ostatní aktéři slavnostně přisvojující si vznešené postavení v boji proti terorismu.

V současné době se země jako Rusko, USA nebo Turecko předhánějí v tom, kdo rozdává v boji proti Islámskému státu více ran. Je docela vtipné tento boj v médiích sledovat – jak když se kluci snaží jeden druhému ukázat, kdo je tady největší „chlapák“. Samozřejmě, že se všichni chlubí nekompromisním bojem proti terorismu, na druhou stranu by bylo ale velice naivní myslet si, že žádná ze zemí, jejichž letadla brázdí vzdušný prostor Sýrie, nemá skryté úmysly – takto přeci vypadá boj o vliv!

Můžeme spekulovat o postoji Ruska, které čekalo s vojenským zásahem téměř až do totálního zničení Asadova režimu v Sýrii. Teprve, až loajalisté začali prohrávat na všech frontách, se Rusko neboli tzv. „věrný spojenec Sýrie“, jak ho popsal sám Bašár al-Asad, rozhodlo zakročit a obrátit dosavadní vývoj. Jestli touto strategií Rusko sledovalo oslabení syrské armády na dobu, kdy v ní bude federace upevňovat svůj vliv nebo zakročilo kvůli špatnému svědomí, o tom můžeme jen spekulovat. Stejně můžeme spekulovat, zda se ruské letectvo spíše soustředí na cíle Syrské osvobozenecké armády či na cíle ISIS. Jedno je ale jasné; věrný spojenec nenechává druhého spojence téměř vykrvácet, než mu přispěchá na pomoc. V syrském Tartúsu se nachází jediná zásobovací základna patřící právě Rusku a je jasné, že jí federace nechce v žádném případě ztratit, takže podpora Asadova režimu je samozřejmostí.

O postoji Spojených států amerických, které se doslova pasou na konfliktech na Předním východě, můžeme diskuzi rozvinout až do kolosálních výšin či zabrousit do nejsilnějších konspiračních teorií. Že mají Spojené státy určitý podíl na destabilizaci Blízkého východu, o tom nemůže být žádný pochyb. Více o roli USA zmiňuji ve svém článku "Islámský stát aneb konec civilizovaného světa".

Poslední dobou však sleduji chování Turecka, které na sebe obrátilo pozornost sestřelením ruského bitevníku Su-24 u hranic mezi jím a Sýrií. Turecko tak reagovalo na narušení svého vzdušného prostoru. Přeživší navigátor letounu Konstantin Murachtin sám prohlásil, že tomu tak nebylo a nemohlo se ani jednat o nedůslednost, protože viditelnost v inkriminovaný moment byla dobrá. Navigárot také dodává, že je turecká strana předem nevarovala. Turecká vláda naproti tomu zveřejnila záznam varovného hlášení, které má potvrzovat opak. Nicméně sestřelení ruského letadla se v tomto případě nedá považovat za nic jiného, než za velmi kontroverzní čin. Opravdu Turecko muselo zasáhnout takto radikálním způsobem, když na jihu od jeho hranic zuří válka? Byla to jen unáhlená a neprofesionální reakce, provokace nebo má Turecko na svých hranicích, co skrývat?

Tak či onak vztahy obou zemí ochladly. Ruský prezident Vladimír Putin Turecko nešetří rozsáhlými sankcemi postihující obchod i turecké obyvatelstvo v Rusku. Turecký prezident Recep Erdogan reaguje silnými slovy, že s „jeho zemí“ není radno si zahrávat. Těžko si lze představit, že Turecko by nějak mohlo uškodit takové velmoci, jakou je Ruská federace. Spíše to vyplývá s Erdoganova esa v rukávu, kterým je členská pozice v NATO.

Zastávám názor, že přijetí této země do Severoatlantické aliance, nebyl tak dobrý krok, jak by se někomu mohlo zdát. Člověk by minimálně očekával, že členská země aliance nebude podléhat náboženskému cítění. Ano, Turecko je sekulární zemí, ovšem náboženská diskriminace alavitů mi spíše našeptává pravý opak. Jiným ukazatelem může být turecká politická opozice, která se hlásí k explicitnímu sekularismu a které se nedostává nijak kolosální podpory ze strany obyvatelstva, kterou tvoří 99 % muslimů. A co může být tím dalším a stěžejním ukazatelem, je nedávné Erdoganovo prohlášení, že chce v Turecku zavést prezidentský systém. Politická strana AKP - Strana spravedlnosti a rozvoje v tureckých listopadových volbách roku 2015 získala většinu. Její zakladatel, nynější prezident Recep Tayyip Erdogan tak na mocenském hřišti v Turecké republice dosáhl svého. Dnes však hodlá svoji pozici, tedy pozici prezidenta Turecka, posílit. Prezidentský systém, který chce Erdogan zavést, odstrkuje pozici premiéra vlády na druhou kolej a dává jednomu muži – tedy prezidentovi Turecka – dostatečně volnou moc na prosazování svých zájmů. I když Erdogan prohlašuje, že jeho úmysly jsou zcela čisté, těžko se člověk může ubránit myšlence, že se za tím divadýlkem skrývá něco jiného... nedemokratického.

Ruská federace nedávno vyšla s tvrzením, že ropa kradená Islámsým státem v místech, které tito islámští fanatikové ovládají, končí v „rukou“ samotného Turecka, které umožňuje pašování ropy a tím i samotné financování Islámského státu. Tímto faktem si je jist náčelník hlavní operativní správy Generálního štábu OS RF Sergej Rudskoj. Dalšími důkazy mají být družicové snímky kolon cisteren s ropou u turecko-syrských hranic. Pokud by se toto obvinění potvrdilo, mělo by to kolosální následky. Islámský stát nejvíce profituje právě z prodeje ropy, kterou nakupují bezejmenní kupci, které nedokáže nikdo identifikovat. Pokud by se prokázalo, že Turecko umožňuje tento nelegální obchod nebo nedejbože samo ropu nakupovalo, nejspíš by svět musel rázně přehodnotit pohled na tureckou politiku. V reakci na toto ruské obvinění přišel poslanec Eren Erdem s prohlášením, že plánuje shromáždit důkazy a potvrdit tak obvinění ze strany Moskvy. Konkrétně říká, že Erdoganův zeď Berat Albayrak je ohledně pašování ropy zapleten s Islámským státem (turecky Daesh).

Jak poslanec Erdem tak Moskva podle všeho plánují všechna obvinění Turecka podložit důkazy. Nám zatím nezbývá nic jiného, než čekat...

Autor: Richard Hotový | sobota 5.12.2015 23:05 | karma článku: 23.96 | přečteno: 973x

Další články blogera

Richard Hotový

CZEXIT není konec

Poslední dobou objevují mýty ohledně toho, jaká apokalypsa by nastala, kdyby Česká republika opustila Evropskou unii. Přijdeme o volný pohyb osob, zboží, kapitálu, služeb společně a vojenskou spolupráci s ostatními státy? NE

9.7.2016 v 12:49 | Karma článku: 29.53 | Přečteno: 806 | Diskuse

Richard Hotový

BREXIT aneb veliké vítězství demokracie

Den 24. června se zapíše do dějin Spojeného království, jako den nezávislosti na Evropské unii. Pro Británii je tohle zásadní krok a jen čas rozhodne o tom, zda to byl krok správný či špatný. Osobně věřím, že to byl krok kupředu

24.6.2016 v 15:21 | Karma článku: 28.99 | Přečteno: 689 | Diskuse

Richard Hotový

Evropská unie je slabinou Evropy

Evropská unie má v plánu zaplatit africkým zemím a státům Předního východu až 63 miliard eur. To je odpověď evropských reprezentantů na širokou migrační krizi.

8.6.2016 v 20:32 | Karma článku: 36.07 | Přečteno: 1095 | Diskuse

Richard Hotový

Migranti jako užitečné ovečky

Opravdu to naše evropské elity myslí upřímně nebo jde zase jen o čistě pragmatický tah pro vyživení vlastních zájmů?

17.4.2016 v 20:10 | Karma článku: 28.82 | Přečteno: 1409 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Karel Stýblo

Má volič na výběr?

Moje schopnost tolerance se přiblížila nule. Průzkumy veřejného mínění se nejen mýlí, ale volby specificky manipulují. Nebýt předplacených průzkumů, ubylo by nerozhodných voličů a kýblů vylévané špíny.

19.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ivana Jirmářová

Aby to letos u voleb nevypadalo jak na pastvinách...

I když se běžně politice a věcem s ní spojenými nevěnuji, dnes, spolu s blížícími se volbami, si dovolím udělat výjimku.. i když ten příspěvek možná nebude ani tak o politice, jako spíš o nás samotných...

19.10.2017 v 8:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Evžen Korec

Hypoteční trh pod palbou ČNB, kvůli ní na vlastní byt nedosáhnete

Centrální bankéři dosáhli svého, komerční banky sáhly k dalšímu zpřísnění poskytování hypotečních úvěrů. Na vysněné bydlení už kvůli bohorovným centrálním bankéřům nedosáhnete.

19.10.2017 v 8:06 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 98 | Diskuse

Jan Bartoň

Podle Zaorálka je Klaus opět vlastizrádce

Obsáhlý rozhovor s Lubomírem Zaorálkem na iHned.cz je bezesporu jasným dokladem toho, že se myšlení vedení ČSSD neposunulo nikam navzdory problémům v EU.

19.10.2017 v 8:01 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 225 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Pekingská inspirace

Ve středu (18/10) začal v kontinentální Číně sjezd tamní komunistické strany. Můžeme se z této monstrózní akce něčemu přiučit? Jak kdo. Přinejmenším jeden aspekt věci pominout nelze.

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1284

Jmenuji se Richard Hotový a jsem začínajícím studentem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně obor Religionistika. Mezi mé záliby patří převážně filozofie, náboženství a politika. Jsem zastánce alternativní politické formy vlády zvané přímá demokracie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.